To jsou vlastně dva okruhy. Jeden se týká organizace v rámci místního sboru a druhá organizace v rámci celé církve.

V rámci sboru

Sbor je samostatná právnická osoba. Nejvyšším orgánem ve sboru je tzv. členské shromáždění, tj. sejití všech členů sboru. Členské shromáždění má v rámci sboru nejvyšší pravomoc. Pro běžnou agendu je ve vedení sboru tzv. staršovstvo, které je volené právě členským shromážděním na období 4 let. Staršovstvo vede kazatel. Přehled o činnosti staršovstva a sboru je vždy předkládán členům po skončení kalendářního roku na tzv. výročním členském shromáždění, kde se schvaluje hospodaření sboru a další zprávy ze života sboru za uplynulý rok. Pokud existují další skupiny v rámci sboru jako např. pro práci s dětmi, mládeží apod., tak se odpovídají staršovstvu, nepřímo pak členskému shromáždění. Proti rozhodnutí staršovstva je možné se odvolat ke členskému shromáždění. Statutárními orgány sboru jsou kazatel a z řad staršovstva pak místopředseda a hospodář. Kazatele sbor hledá z řad ordinovaných kazatelů Církve bratrské, pro jeho umístění na sbor probíhá hlasování členského shromáždění. Podle stávajícího řádu může být na sboru max. 16 let (vedení církve může udělovat výjimky). Členské shromáždění rozhoduje o setrvání/odejití kazatele v daných intervalech (první po 7 letech služby), případně může hlasovat i mimořádně mimo tyto intervaly.

Je důležité zmínit, že všechno nedělá kazatel. Většina aktivit sboru jsou obstarávány jeho členy formou dobrovolnické činnosti (vedení klubů, hudební doprovod při bohoslužbách a další).

V rámci celé církve

V rámci církve je to obdobné. Nejvyšším orgánem církve je tzv. Konference, která se skládá z delegátů z řad jednotlivých sborů podle daného klíče (s ohledem na velikost každého sboru). Tato Konference, která se zpravidla svolává jednou za rok, schvaluje základní dokumenty církve (ústavu, řád, apod.), schvaluje hospodaření a činnost církve, rozhoduje o ordinaci nových kazatelů, vzniku odborů (např. pro mládež, pro vzdělávání, pro manželství a rodinu apod.) a volí podobný orgán jako je na sboru staršovstvo, a to tzv. Radu, která obstarává běžnou činnost církve a jedná za církev před veřejností. V čele Rady stojí předseda. Rada se volí na období 4 let a proti rozhodnutí Rady je možné se odvolat ke Konferenci. Rada také vykonává jakýsi dohled nad činností sborů. V případě nějakých složitých situací na sboru Rada pomáhá tyto situace řešit. Rada je zaměstnavatelem kazatelů a dohlíží i na jejich vzdělávání.

Hlavní zdroj příjmů jsou dary od členů a přátel sboru. Církev bratrská je ale zároveň církví, která je součástí tzv. finančního vyrovnání se státem. To znamená, že od státu podle schváleného zákona 428/2012 Sb. dostává příspěvek na činnost a restituční finanční náhradu. Tyto prostředky jsou podle rozhodnutí Konference Církve bratrské dále v rámci církve přerozdělovány podle daného klíče na společné potřeby církve a na jednotlivé sbory. Toto vypořádání se státem mj. znamená, že po uplynutí dané doby nebude církev od státu už nic dostávat. Do doby schválení zákona o majetkovém vyrovnání platil stát všem registrovaným církvím tzv. příspěvek na činnost, který odpovídal určité částce na 1 ordinovaného kazatele. Dalo by se říct, že stát nepřímo platil mzdy všech duchovních státem registrovaných církví. Toto bylo výše uvedeným zákonem vyřešeno a po uplynutí 30 let od schválení zákona už nebudou církvím od státu přicházet žádné pravidelné částky na podporu jejich činnosti. 

Víme, že peníze z náhrad jsou peníze přijaté z daní daňových poplatníků. Proto nechceme, aby končili pouze u nás, pro naši potřebu, proto se snažíme finančně podporovat další organizace mimo náš sbor (viz úvodní stránka dole). Nejvýznamněji takto podporujeme domácí hospic Setkání, který působí v našem regionu. Vnímáme, že máme být především přínosem pro společnost. Z tohoto důvodu na naši činnost nežádáme podporu či granty z veřejných rozpočtů. Věříme, že v podpoře různých projektů/organizací budeme pokračovat i bez peněz od státu.

Každý sbor si platí svého kazatele (příp. další pracovníky) ze svého. Peníze na jeho mzdu (vč. daní a pojistného) se posílají do ústředí církve, tj. do Rady Církve bratrské, která po zpracování mezd posílá mzdu kazatelům. Každý sbor má tak jasný přehled o tom, kolik ho jeho kazatel stojí.

Na výročním členském shromáždění sboru se vždy předkládá členům k dotazům a následnému schválení přehled hospodaření za uplynulý rok včetně přehledu výnosů a nákladů.

Naše společenství v Dobrušce má roční rozpočet okolo 700 tis. Kč.

V Dobrušce nyní působí 6 různých církevních společenství (viz Další církve v okolí v zápatí webu). I když pravidelná ekumenická setkání nejsou, tak máme dobrou spolupráci a přátele napříč církevními společenstvími v Dobrušce. Naše společenství například využívá ke scházení našeho dětského klubu prostory pastoračního centra Římskokatolické církve a naopak občas poskytujeme naše prostory ke scházení Církve adventistů sedmého dne. Ekumena tedy funguje na praktické, lidské (osobní) úrovni, která je mnohdy důležitější než pouhá formální ekumenická setkání. 

Na začátku roku 2022 jsme opět po několika letech měli společenou ekumenickou bohoslužbu v místním kostele římskokatolické církve (viz vybrané fotografie níže). Setkání se zúčastnili představitelé Církve bratrské, Církve československé husitské, Jednoty bratrské a Římskokatolické církve (názvy církví řazeny abecedně). Podobně jsme se takto setkali i v letech 2023, 2024 a 2025.